Článek shrnuje průběh 21. konference s mezinárodní účastí Vodní toky 2025, která proběhla ve dnech 19. a 20. listopadu v Hradci Králové. Hlavní témata byla orientována zejména na problematiku extrémních hydrologických jevů s dopady na správu vodních toků, přípravu a realizaci technických opatření na vodních tocích, včetně prezentací realizovaných staveb.
Ve dnech 19.–20. listopadu 2025 se v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové konala již 21. konference Vodní toky. Záštitu již tradičně poskytl ministr zemědělství Marek Výborný, kterého na konferenci zastoupil vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Aleš Kendík, a dále primátorka statutárního města Hradec Králové Pavlína Springerová. Hlavními organizátory byla akciová společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba spolu s Českou vědeckotechnickou vodohospodářskou společností.
V Hradci Králové se letos sešlo více než 420 vodohospodářů z řad správců povodí, vodních toků, projektových a inženýrských firem, dodavatelů a výrobců a též zástupců samospráv a státní správy. Tento ročník konference byl rekordní jak v počtu účastníku, tak partnerů a spolupracujících organizací. Poděkování za spolupráci patří především hlavním partnerům konference, společnostem Metrostav a. s., BUDIMEX a. s., AQUATIS a. s., POOR a. s., AquaBlockFix, JaP Jacina, s.r.o. a HSF spol. s r. o., ale také akademickým a profesním partnerům, kterými byly České vysoké učení technické – fakulta stavební, Česká zemědělská univerzita – fakulta životního prostředí, Vysoké učení technické v brně– Fakulta Stavební a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Poděkování patří i mediálním partnerům konference včetně časopisu Vodní hospodářství, televizi iVodárenství a dalším partnerům. Všechna loga partnerů naleznete na konferenčních webových stránkách konference www.vodnitoky.cz.
Při zahájení konference pozdravil účastníky konference ředitel akciové společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba Jan Cihlář. U předsednického stolu představil za garanty konference vrchního ředitele Aleše Kendíka a primátorku Pavlínu Springerovou, za spoluorganizátora konference Českou vědeckotechnickou vodohospodářskou společnost jejího předsedu Marka Riedera a dále za partnera konference předsedu Svazu vodního hospodářství ČR Petra Kubalu. Po úvodních vystoupeních členů předsednictva konference, obdobně jako v loňském roce, pozval Jan Cihlář k jednání u „kulatého stolu“ významné osobnosti vodního hospodářství, a to vrchního ředitele ministerstva zemědělství Aleše Kendíka, generální ředitele státních podniků Povodí, ředitele ČHMÚ Marka Riedera a ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Františka Pelce. Moderátorem jednání „kulatého stolu“ byl Pavel Fošumpaur z ČVUT, Fakulty stavební, katedry hydrotechniky.
Pavel Fošumpaur nejprve oslovil Marka Riedera, který stručně shrnul hlavní závěry Zprávy o vyhodnocení zářijové povodně v roce 2024, projednané ve vládě. Každý z účastníků kulatého stolu poté doplnil tuto základní informaci hlavního zpracovatele Zprávy o vlastní zkušenosti při hodnocení této katastrofální povodně.
V souladu s hlavním tématem konference o vlivu extrémních hydrologických jevů na správu vodních toků diskutovali dále účastníci kulatého stolu dopady významných poklesů průtoků ve vodních tocích v roce 2025 v důsledku malých sněhových zásob po zimním období nebo nízkých srážek, zejména v srpnu.
Diskuse zástupců státních podniků Povodí se orientovala na opatření, která správci povodí museli sledovat a řešit s cílem zajistit sjednané odběry povrchové vody nebo dodržení minimálních zůstatkových průtoků a dalších potřeb uživatelů vody.
Dalšími otázkami k diskusi bylo, zda má naše infrastruktura na vodních tocích, většinou navrhovaná na klima minulého století, takové rezervy a potenciál, abychom se v příštích desetiletích, v období klimatické změny, dokázali vypořádat s mimořádnými epizodami sucha. Jakou váhu má účinek vodních nádrží, revitalizace vodních toků nebo další úpravy na vodních tocích na zmírnění dopadů hydrologických extrémů nebo jakou váhu má realizace opatření v povodí – se kterými lze do budoucna reálně počítat? Každý účastník diskuse uvedl ze svého pohledu prioritní opatření ke zmírnění negativních důsledků sucha.
Moderátor Jan Cihlář nejprve vyzval Daniela Pokorného, ředitele odboru vodohospodářské politiky MZe, aby podal podrobnou informaci o prioritních vodohospodářských investicích v působnosti správců povodí. Konkrétně se zabýval stavem přípravy vodních děl Nové Heřminovy, Skalička, Vlachovice a Kryry. O významu těchto staveb svědčí jejich vodohospodářský přínos, představují vybudování celkového objemu nádrží 87,8 mil. m3, přičemž investiční náklady se odhadují na více než 31 mld. Kč.
Vzhledem k tomu, že na konferenci v roce 2024 s ohledem na pracovní zatížení nemohli pracovníci Povodí Odry, státní podnik, vystoupit na téma zvládání následků zářijové povodně 2024, dostal zástupce tohoto státního podniku Lubomír Jaroš širší prostor na přednášku o zkušenostech podniku z průběhu povodně a následné obnovy území. Zmínil v té souvislosti meziresortní dohodu ministrů zemědělství a životního prostředí o výběru vodních toků v jesenické oblasti, kde bude při odstraňování škod uplatněna diferencovaná obnova koryt vodních toků. Tato dohoda se zaměřila na vymezení těch úseků vodních toků, jejichž koryta budou navrácena do původní úpravy, dále těch, která budou nově upravena, i těch částí vodních toků, jejichž koryta budou ponechána přirozenému vývoji.
Obnově vodních toků v oblasti povodí Odry po zářijové povodni 2024 se věnovala i prezentace Pavla Němčanského ze státního podniku Lesy ČR. Přednášku Daniela Pokorného a Lubomíra Jaroše o průběhu povodně 2024v povodí Odry doplnil Pavel Fošumpaur ČVUT, Fakulty stavební přednáškou k vyhodnocení možného ovlivnění povodně vodním dílem Nové Heřminovy. Dopolední 1. blok prezentací uzavřela přednáška Davida Čížka z Povodí Moravy, s. p., o zkušenostech z průběhu povodně na Šumpersku a realizaci zabezpečovacích prací. Informoval, že škody v této oblasti povodí Moravy dosáhly více než 2 mld. Kč.
Odpolední program zahájil moderátor Tomáš Kendík z Povodí Vltavy, státní podnik, uvedením přednášky vrchního ředitele sekce fondů EU z Ministerstva životního prostředí Jana Kříže, který vedle rekapitulace dosavadních výdajů na specifické cíle souvisejících s oborem vodních toků informoval o současně probíhajících výzvách k předložení žádostí o podporu, jak z operačního programu Životní prostředí, tak z Národního programu SFŽP. Závěrem připomněl, že podle nařízení Rady EU o obnově přírody z roku 2024 budou muset členské státy plánovat a Komisi pravidelně předkládat „národní plány na obnovu přírody“.
Ve vazbě na loňskou prezentaci generálního ředitele Povodí Ohře Jana Svejkovského a Jana Leníčka ze společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a. s o přípravě a realizaci hydrických rekultivací v severních Čechách vystoupili tito autoři se záměrem vodohospodářského využití zbytkové jámy povrchového lomu Libouš, a to propojením vzniklého jezera Libouš s vodní nádrží Nechranice i v interakci s Vltavskou kaskádou pro zlepšení protipovodňové ochrany a nadlepšování průtoků na dolním Labi v ČR a SRN. Tento záměr již projednala vláda ČR a uložila do 30. 6. 2026 zpracovat podrobnou studii proveditelnosti včetně vyhodnocení geologického průzkumu.
V posledním bloku přednášek, který moderoval Pavel Menhard z Vodohospodářského rozvoje a výstavby a. s., byly představeny některé dokončené stavby na vodních tocích; Jan Svejkovský informoval o stavbě „Rekonstrukce přehrady Jezeří“, Lubomír Mik z divize 6 Metrostavu DIZ s. r. o. představil stavbu „Plavební komora Rohateca jez Sudoměřice“, David Šimůnek z Povodí Vltavy, státní podnik, prezentoval stavbu „Rekonstrukce historických jezů v centru Prahy“ a Daniel Csapai z PORR a. s. stavbu „Jez Ráj nad Olší“. Se závěrečnou prezentací 1. dne konference vystoupil prof. Jaromír Říha z Fakulty stavební VUT v Brně –Ústav vodních staveb s názvem „Hodnocení průsakového režimu v linii protipovodňové ochrany obce Troubky“.
Druhý konferenční den byl tradičně orientován na přípravu a realizaci projektů revitalizace vodních toků, přírodě blízkých protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině. Stejně jako v posledních letech moderoval prezentace druhého dne Antonín Tůma z Povodí Moravy, s. p.
V rámci programu 2. dne konference bylo předneseno celkem10 prezentací, které lze nalézt na webových stránkách konference www.vodnitoky.cz.
Se svým příspěvkem vystoupila Dominika Schubertová z Aquatis a. s., s prezentací „Přírodě blízká protipovodňová opatření na řece Desné, využití 3D modelování během realizace stavby“. Jiří Karnecki z Magistrátu hlavního města Prahy, podle svých zkušeností s reálnými daty z pražských revitalizací informoval o přínosech revitalizací vodních toků na území hlavního města. Pravidelný účastník konference Tomáš Just z AOPK ČR popsal některá opatření ve vodních tocích po povodních se zřetelem k potenciálu povodňových renaturací. Ivana Bufková z Povodí Moravy, s. p., a Tomáš Doležal za Národní park Šumava připravili příspěvek k hydrologické revitalizaci v pramenných oblastech a jejich významu pro vodní režim v krajině. Růžena Divecká z Povodí Labe, státní podnik, přednesla přednášku na téma „Digitální technická mapa a vodní díla jako dopravní a technická infrastruktura z pohledu správce vodního toku“. Zajímavá byla i prezentace společnosti Budimex popisující dopady povodňové události v září 2024 na probíhající stavbu suchých nádrží – Kłodzské údolí a Kutřín.
Vlastislav Kolečkář z AQUA PROCON s. r. o. představil projekt „Cerekvice nad Loučnou – suchá nádrž Valovka“ jako ochranu před bleskovými povodněmi. Balvanitý skluz jako optimální opatření pro migrační zprůchodnění vodních toků prezentoval David Veselý z Povodí Moravy, s. p. Projekt protipovodňové ochrany Olomouc, etapa IV A s využitím přírodě blízkých opatření na pravém břehu s napojením levobřežního ramene představil Radek Krupica z Povodí Moravy, s. p. „Plán obnovy a odolnosti ako (ne)inhibítor revitalizácií vodných biotopov“ prezentovala Monika Supeková ze Slovenského vodohospodárskeho podniku, š. p.
Antonín Tůma závěrem konference konstatoval, že se podařilo zařadit do programu všechna aktuální témata správy vodních toků, zejména v podmínkách extrémních hydrologických jevů. Poděkoval organizátorům konference i všem přítomným účastníkům konference za jejich zájem o projednávané problematiky. Závěrem konference dále informoval, že příští konference se uskuteční opět v kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové, a to ve dnech 24.–25. listopadu 2026.
Všechny prezentace přednesené na konferenci najdete včetně fotografií najdete na webu konference www.vodnitoky.cz v sekci „Galerie“ a „Ke stažení“.
